Je med tím, co nesmí jíst diabetik?
Glykemický index medu je vysoký – 90, pozitivní vlastnosti pro lidské zdraví však převažují a pravidelná konzumace dokonce vede ke snížení hladiny glykemie. Pro diabetiky tak může být podávání medu prospěšné.
Med obsahuje hroznový cukr (glukózu), ovocný cukr (fruktózu) a řepný cukr (sacharózu). Tyto cukry dohromady představují asi 80 % hmotnosti medu. V jedné lehce navršené čajové lžičce je cca 10 g medu, tedy celkem asi 8 g sacharidů. Pro srovnání: jeden běžný rohlík obsahuje asi 20–30 g sacharidů, které se v těle přemění na glukózu.
Pro pacienty s diabetem 2. typu zejména platí, že by neměli být obézní, to znamená, že by neměli jíst příliš kalorickou stravu a měli by se pohybovat. Podle tělesné výšky, věku a tělesné námahy by měli mít v dietě asi 150–220 g sacharidů, při nadváze je rozhodně lepší nižší číslo. Je výhodnější, když se sacharidy přijímají ve formě složených cukrů, jako je tomu třeba v chlebu či bramborách, protože z nich se cukr dostává ze střeva pomaleji a nepůsobí rychlý vzestup, jak by tomu bylo, kdybychom se například živili jen medem.
V dietě ale platí zásada, že se různé druhy potravin mohou vzájemně nahrazovat, takže se doporučuje jíst jen určité množství sacharidů, ať již ve formě chleba, rýže, brambor či ovoce. Z tohoto hlediska je tedy klidně možné, že část doporučených sacharidů například ve chlebě nahradíte lžící medu, jenom chleba musí být o trošku méně, protože zbytek sacharidů dodá med. Jestliže si tedy pro chuď dáte lžičku medu a současně asi o 15 g méně chleba, než byste jinak plánovali, vyjde to skoro nastejno. Je to rozhodně menší prohřešek, než kdybyste jen tak pro nic za nic z hladu snědli dvojnásobné množství suchého chleba.
Čím sladit při cukrovce
Máte diabetes, a přesto byste si chtěli dopřát nějakou tu sladkost, nebo si vychutnat sladký čaj či kávu? Pak budete muset sáhnout po některém z náhradních sladidel, která diabetikům nezvyšují hladinu krevního cukru. Možností je celá řada, některá jsou přírodní, jiná chemické, některá zdravější, jiná méně.
Cukr, sirupy, med i melasa jsou sladidla kalorická a pro některé diabetiky nevhodná, proto je nutné je nahradit sladidly nekalorickými.
Umělá sladidla: Na trhu narazíte na celou řadu takzvaných umělých sladidel, která jsou určena zejména pro osoby trpící cukrovkou. Používají se do slazených nápojů, cukrovinek, dia výrobků, zakoupit lze i samotná umělá sladidla pro oslazení kávy či čaje. Jedná se o látky připravené synteticky, které mají sladivost mnohem větší než klasická sacharóza. Proto je zapotřebí menší množství, do kávy se dává například jen miniaturní tabletka, přičemž pocit sladkosti zůstává stejný. Umělá sladidla neobsahují téměř žádnou energii, takže jsou pro diabetiky vhodná. Existuje jich celá řada, například hojně rozšířený sacharin, aspartam, isomalt či sukralóza. Stále častěji se však v souvislosti s umělými sladidly hovoří o jejich škodlivosti, což se s přibývajícími výzkumy potvrzuje. Právě proto by umělá sladidla neměly používat těhotné ženy a další náchylnější skupiny osob. Nevýhodou umělých sladidel je také zřejmá nahořklá pachuť, která bývá pro mnohé velmi nepříjemná.
Přírodní náhradní sladidla: Umělá, synteticky připravená sladidla jsou cenově dostupná, stále častěji však bývají nahrazována přírodními sladidly, která jsou ale zpravidla dražší. Asi nejznámějším a stále oblíbenějším typem přírodního sladidla je rostlina stevia. Ta v sobě obsahuje látku diterpen steviosid, která má sladkou chuť, ale velmi nízký glykemický index, takže je pro diabetiky ideální. Pro slazení můžete používat jak přímo samotnou rostlinu (listy můžete nasekat a přidat do nápoje), tak tekuté sladidlo, které je z rostliny extrahované. Zakoupíte jej v každé zdravé výživě, stále častěji se objevuje i na pultech obchodních řetězců. Méně známým přírodním sladidlem je pak protein brazzein, který je jako jeden z mála sladidel stabilní. Také lze použít březový cukr známý jako xylit nebo xylitol. Je přírodního rostlinného původu a nachází se v mnoha typech zeleniny a ovoce. Náš březový cukr se získává hlavně ze skandinávské břízy a bukového dřeva. Je sladký a chutný jako cukr, navíc má o 40 % méně kalorií než bílý cukr, má nízký glykemický index – 7, proto je vhodný i pro diabetiky. Je „přátelský“ k zubům.
Jak na cukrovku pomocí medu
Ve světě neustále probíhají studie o použití medu při cukrovce. Díky těmto studiím a výzkumům se posouvá léčba diabetu mellitu dopředu. Med například obsahuje mnoho vitaminu C a E, které mohou mít spolu s antidiabetickými léky blahodárný vliv na toto onemocnění. Pokud bude glykemie udržována v optimálních hodnotách, může med snížit nebo oddálit mikrocévní komplikace, které jsou jedny z nejhorších při tomto onemocnění. Je však zřejmé, že pro další postupy je třeba provést další studie a výzkumné práce.
Med je přírodní látka produkovaná včelami z nektaru. V současné době se zvyšuje zájem o terapeutické využití medu. Je to způsobeno jeho zdravotně příznivými účinky při léčbě různých chorobných stavů, včetně cukrovky. Výhodou medu je jeho dostupnost a finanční nenáročnost. Hlavním cílem léčby diabetu mellitu je udržet optimální glykemii (hladina cukru v krvi). Výzkumy ukazují, že pravidelná konzumace medu diabetikem udržuje glykemii v relativně optimální hodnotě. Med také zvyšuje antioxidační ochranu a snižuje oxidační poškození buněk. Pacienti, kteří trpí diabetem, jsou totiž ohroženi dalšími různými komplikacemi, mezi něž patří například hypertenze (vysoký krevní tlak). Studie ukazují, že i toto riziko med snižuje asi o polovinu. Do výzkumů byl použit takzvaný Tualang med, což je med pocházející z Malajsie, kterému se přezdívá mnohokvěté zlato džungle. Další med, jehož účinky byly zkoumány, je Manuka med (z Nového Zélandu a Austrálie), který vykazuje účinky podobné, ale o něco slabší. Onemocnění diabetem s sebou nese řadu komplikací, k nimž patří i zhoršená hojivost ran. Jednou z nejčastějších komplikací je takzvaná diabetická noha (syndrom diabetické nohy). Jedná se o destrukci a defekty tkání dolních končetin. Problém vzniká v důsledku postižení mikro- a později makrocév a nervů. Příčinou je nejčastěji ischemie dolních končetin, což je postupné uzavírání tepen bez přívodu živin a odvádění zplodin. Jeden z alternativních způsobů, jak předcházet diabetické noze nebo ji zhojit, představují i zábaly z pasty skládající se z medu, propolisu a myrhy. Bylo prokázáno, že tato pasta má protizánětlivý, hojící a regenerační účinek. Je však důležité o dolní končetiny pečovat preventivně, jelikož účinek pasty se snižuje s rostoucí velikostí defektu.
Do opozice proti blahodárným účinkům medu se staví někteří odborníci, kteří tvrdí, že studie nejsou zcela relevantní, jelikož se neví, zda má tyto vlastnosti každý med. Je tedy otázka, jestli mohou mít medy z jiných částí světa stejné vlastnosti. V současných studiích tyto poznatky chybí. Někteří odborníci se však domnívají, že i jiné druhy medu budou mít podobné vlastnosti.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Charl